Gregoriánské mše svaté

Gregoriánské mše svaté (často se říká jednoduše „gregoriánská mše“ nebo „gregoriánská série“) je třicet mší svatých sloužených den po dni na úmysl jednoho zemřelého.

Gregoriánské mše se slouží den po dni, bez přerušení. Podle prohlášení Posvátné kongregace koncilu z 24. února 1967 platí, že pokud souvislost přeruší nepředvídaná překážka (např. náhlá nemoc kněze), série nepropadá: chybějící mše se odslouží v následujících dnech, dokud se nedosáhne plného počtu třiceti. Proto si kněží, kteří gregoriánské mše přijmou, zapisují každodenní eucharistii do kalendáře na celé toto období – i během cesty či dovolené. Mše svaté nemusí sloužit tentýž kněz ani u téhož oltáře.

Zvyk třiceti gregoriánských mší zahájil – jak naznačuje už samotný název – papež svatý Řehoř Veliký. Právě on se takto modlil za zemřelého benediktinského mnicha, kterého dobře znal. Svědectví o této praxi zanechal ve svém díle Dialogy.

Svatý Řehoř se narodil v Římě kolem roku 540 ve významné senátorské rodině. Ve 32 letech se stal prefektem Věčného města, po čase se úřadu vzdal a ve svém rodovém paláci založil klášter. Přibližně ve 40 letech přijal jáhenské svěcení z rukou papeže Pelagia II. a poté sedm let působil jako papežský vyslanec na císařském dvoře v Konstantinopoli. V roce 590 byl zvolen papežem.
Během jeho pontifikátu byli do Církve přijati Anglové a Langobardi i Hispánci se zřekli ariánského bludu. Mimořádnou péči věnoval chudým a potřebným a vynakládal na to značné církevní prostředky. Napsal mnoho teologických děl, z nichž nejslavnější – Moralia in Iob (Výklad Knihy Job) – mělo obrovský vliv na celou středověkou teologii. Některé jeho homilie jsou součástí dnešního breviáře.
Zemřel 12. března 604 v Římě a byl pohřben v bazilice svatého Petra. Proslul jako vzor papeže-pastýře a dostal přízvisko „Veliký“. Je jedním ze čtyř velkých západních církevních otců, patronem hudebníků, zpěváků, sboristů a církevních škol.
Za svatého byl prohlášen na žádost věřících, kteří byli přesvědčeni o jeho svatosti. Je symbolické, že právě on dal podnět k třicetidenní eucharistické modlitbě za zemřelé – praxi, která po staletí přinášela Božímu lidu útěchu a naději.

Když si objednáte mše svaté přes stránku gregorianka.com, podílíte se na obnově poutního místa Matky Boží z Białynicze – právě tam se slouží přednostně. Kromě toho je rádi slouží i kněží z různých farností východního Běloruska. Podrobné informace o farnostech a kněžích najdete na stránce gregorianka.com.

Ano. Na e-mailovou adresu, ze které nás kontaktujete, pošleme návrh data a hodiny slavení mše svaté. Poté, nejpozději dva dny po odeslání daru na účet farnosti, obdržíte oficiální potvrzení o sloužení gregoriánských mší. Obsahuje:

• uvedený úmysl,
• datum nebo data,
• hodinu slavení každé mše svaté.

Hned na začátku je třeba jasně říci: mše svatá nemá cenu, je nevyčíslitelná. Slovo „stojí“ se používá jen obrazně. Správným pojmem je mešní dar (stipendium), tedy dobrovolný dar věřících.
Tento dar je určen na obživu kněze a pokrývá i daně, odvody a další nezbytné výdaje. Jeho výše je vždy dobrovolná a závisí na možnostech a touze podpořit Církev. Kněz totiž vykonává i mnoho dalších služeb, za které nedostává odměnu – například zpovídání, duchovní doprovázení, vedení farních společenství či administrativní a hospodářské práce.

• Mše svatá na osobní úmysl – věřící dávají dar za jednu mši svatou.
• 30 gregoriánských mší – protože se slouží den po dni, věřící obvykle dávají dar odpovídající třicetinásobku daru za jednu mši svatou.

Do iniciativy gregorianka.com se zapojuje mnoho kněží z východní části Běloruska, proto čekací doba obvykle není dlouhá. Přesné informace získáte nejlépe přímo od nás.

Praxe třiceti gregoriánských mší vyrůstá z hluboké víry Božího lidu a z přesvědčení o síle eucharistie.
Její počátky sahají k mimořádné události: svatému papeži Řehoři Velikému se ve snu zjevil zemřelý mnich a prosil o třicet mší svatých sloužených den po dni. Po jejich skončení se mnich zjevil znovu a děkoval za prokázané milosrdenství a vysvobození.
Svědectví věřících potvrzují účinnost této praxe i dnes. V poutním místě v Białynicze visí mnoho votivních darů, které lidé přinesli z vděčnosti za přijaté milosti. Například jedna lékařská rodina si objednala třicet mší svatých „k Nebeskému dvoru“ s prosbou, aby se v hodině smrti nezřekli Boha. Oba totiž vážně onemocněli a lékaři jim nedávali žádnou naději. Přijali svátost pomazání nemocných a svátost smíření a dali sloužit i tuto sérii mší svatých. Navzdory prognózám se uzdravili a dodnes oslavují Boha svým životem a prací.
Věřící svědčí také o vnitřním pokoji ve vztahu ke svým zemřelým blízkým, který přichází po skončení třiceti gregoriánských mší.