Musí se gregoriánské mše sloužit v jednom kostele?

Stručná odpověď

Ne. Gregoriánské mše se nemusí sloužit v jednom kostele ani u jednoho oltáře a nemusí je slavit tentýž kněz. Předpisy a praxe Církve vyžadují něco jiného: třicet mší sloužených den po dni po třicet po sobě jdoucích dnů za jednoho zemřelého. Tyto podmínky podrobněji rozebíráme v článku co jsou gregoriánské mše. Níže odpovídáme na otázky, které rodiny kladou nejčastěji: o místě, kněžích, hodině a přítomnosti na mši.

Místo a oltář

Žádný církevní dokument neváže gregoriánské mše na konkrétní chrám. Pastorační autoři píší výslovně, že není nutné, aby všechny mše byly slouženy u téhož oltáře (tak mj. P. Staniszewski v týdeníku „Niedziela“). Hodnota mše svaté nezávisí na budově, ale na Kristově oběti, kterou kněz přináší na určitý úmysl.

Potvrzuje to i obecné právo o mešních úmyslech. Kodex kanonického práva stanoví, že pokud bylo v daném kostele přijato více úmyslů, než tam lze odsloužit, mohou se mše slavit jinde (kán. 954), a úmysly lze předávat jiným kněžím (kán. 955). Více o těchto předpisech píšeme na stránce kánony 945–958 o mešních úmyslech. V praxi tedy může série začít v jednom chrámu a část mší může být sloužena v jiném – např. když kněz odjíždí nebo ho zastupuje spolubratr.

Jeden, nebo více kněží?

Gregoriánské mše může sloužit jeden kněz, ale není to podmínkou. Jezuité z farnosti sv. Štěpána ve svých zásadách přijímání úmyslů píší, že třicet mší slouží jeden nebo více kněží – v krajním případě třicet různých. Rozhodující je, aby byla každý den jedna mše obětována na tento jediný úmysl. Kněz, který gregoriánské mše přijal, odpovídá za to, aby série byla dovedena do konce – i tehdy, když část mší svěří jiným.

Musí být mše každý den?

Ano – nepřerušenost je podstatným znakem gregoriánských mší: třicet mší ve třiceti po sobě jdoucích dnech. Církev však připouští výjimky. Deklarace Kongregace koncilu Tricenario Gregoriano z roku 1967 stanoví, že série přerušená kvůli nepředvídané překážce (např. náhlé nemoci) nebo z jiného rozumného důvodu (např. kvůli pohřební či svatební mši) si zachovává své plody a kněz má chybějící mše co nejdříve doplnit. Přípustné je také přerušení ve dnech velikonočního tridua. Pokud však kněz mši zanedbal vlastní vinou, začíná série znovu. Podrobnosti vysvětlujeme v článku lze gregoriánské mše přerušit?

V kolik hodin?

Hodina gregoriánské mše není předepsána. Jednotlivé mše mohou být slouženy jeden den ráno a druhý den večer – důležité je, aby byla každý den jedna obětována za zemřelého. V naší farnosti datum a čas každé z třiceti mší uvádíme v potvrzení, které posíláme po připsání mešního daru. Rodina se tak může k mši duchovně připojit přesně tehdy, kdy se slouží. Jak takový dokument vypadá, ukazujeme na stránce potvrzení gregoriánských mší.

Je nutné být na mších přítomen?

Ne. Přítomnost objednavatele není podmínkou platnosti ani plodnosti mše sloužené na jeho úmysl. Kodex kanonického práva uvádí, že kněz může obětovat mši za kohokoli, živé i zemřelé (kán. 901), a předpisy o předávání úmyslů jiným kněžím (kán. 955) počítají s tím, že mše bývá slavena daleko od dárce. Proto mohou gregoriánské mše objednávat i lidé žijící v jiné zemi.

Účast na mši – osobně, je-li to možné, nebo modlitbou doma ve známou hodinu – je však krásnou formou, jak zemřelého provázet. Mnoho rodin se v těchto dnech modlí růženec nebo jiné modlitby za zemřelé a samo se účastní eucharistie ve své farnosti.

Jak to vypadá v naší farnosti

Gregoriánské mše objednané přes naše stránky se slouží přednostně v poutním místě v Białynicze a také kněžími dalších farností východního Běloruska. Medailonky duchovních najdete v oddílu naši kněží. Všechny mše jedné gregoriánské série jsou obětovány za téhož zemřelého a v potvrzení uvádíme, kdy bude každá z nich sloužena. Mešní dary podporují kněze a obnovu poutního místa.

Úmysl lze nahlásit přes formulář, e-mailem nebo přes WhatsApp. V odpovědi navrhneme termín a po připsání mešního daru zašleme potvrzení. Chcete-li sérii zahájit, přejděte na stránku objednat gregoriánské mše.

Prameny

• Deklarace Tricenario Gregoriano, 24. 2. 1967, AAS 59 (1967), s. 229–230: vatican.va; polský překlad: liturgista.pl (polsky)
• Jezuité – farnost sv. Štěpána, Intencje mszalne (polsky)
• „Niedziela“, Czym są Msze święte gregoriańskie? (polsky)
• M. Saj CSsR, Intencje i ofiary mszalne w prawie i praktyce Kościoła łacińskiego (polsky)
• Kodex kanonického práva (1983), kán. 901, 954, 955: vatican.va